Muž snů

Každý má představu, jak má vypadat jejich ideální partner, pro mě je to naprosto nereálná představat. Jako by všichni normální už vymřeli. Když si vzpomenu, co jsem to zažila za „voly“, tak nevím jestli má cenu někoho hledat, když to bude jistě alší „vůl“. Vím, že jsem mladá, mám spoustu času, protože je mi teprve dvacet let, ale nějak ten čas utíká. Za chvíli mi bude dvacet jedna. Hledat bych měla už teď. Než se naděju, takmi bude třicet, pak čtyřicet a já navždy zůstanu sama.

Sama si myslím, že mé podmínky nejsou náročné. Nebomi mé podmínky nevyhovují? Proč vždy od nich uteču? Jsem snad předurčena být sama navždy? Nemám dovoleno, abych založila rodinu. Po rodině jsem vždy toužila. Nechápu to a asi nikdy nepochopím.

Když srovnám všechny bývalé přítele, ani jeden nebyl vhodný, abych je mohla představit své rodině, natož s nimi jít na oslavu mezi své přátele. Vždy jsem se do nich bezhlavě zamilovala, byla jsem poblázněná, čekala na jejich další smsku. Mobil jsem s sebou nosila všude i na toaletu. Byli pro mě dokonalý. Kdy se z nich stali nedokonalí partneři.


Pokračovat ve čtení „Muž snů“

#EGOSTRANOU

Na instagramu na Instastory Anie Song jsem našla výzvu EGO STRANOU. Tuto výzvu vymyslela Veronika Tazlerová. Jde o to, aby jste sdíleli profily lidí, které vás motivují, jsou pro vás inspirativní, rozzáří vám den atd..

Rozhodla jsem se napsat článek o nejvíce motivující ženě, která toho opravdu podle mě hodně dokázala, kterou obdivuji, protože vím, že kdybych byla na jejím místě, asi bych to nedokázala.

Pokračovat ve čtení „#EGOSTRANOU“