Rok 2018 den mých narozenin. Dva týdny jsem byla v nové práci a já se rozhodla sama sebe odměnit. Byla jsem po dvou nočních, moc toho nenaspala ani unavená jsem se necítila. Jako bych spala osm hodin. Nic jsem na sobě nepocítila. Byla jsem zkrátka zdravý člověk. Nikdy nic zlomeného.
Hodně jsem jezdila na kole. Co volno, to výlet na kole. Za den najeto okolo šedesáti kilometrů. Měla jsem ráda tu svobodu. Odpočinula jsem si ode všeho. Pak jsem si řekla, že je čas se odměnit. Mám přeci narozeniny, ne? Rozhodla jsem se pro Nikon D3400. Hodil se na fotky mých výletů. Přijela jsem celá nadšená ze svého fotoaparátu. Už jsem si naplánovala výlety kam se musím podívat. Dokonce i do zahraničí na víkend. Projížděla jsem si všechny funkce co umí. Pak nic. Žádná černota. Prázdno. Okno.
Přesně tak se cítím. Nevím, jak uniknout. Ač se snažím, vždy mě někdo zatáhne zpět, až jsem se sama dobrovolně dostala do toho mého vězení. Jen čekám. Čekám, až bude ten správný čas uniknout a jít konečně na svobodu. Protože chci svůj život, který patří jen mě. Chci vládnout sama sobě.
Blíží se konec března. Čtvrt roku máme téměř za sebou. Já rozhodně si ty tři měsíce nenechala protéct mezi prsty. Tento rok bych nazvala Knižním. Už jsem přečetla pár knih. Minulý rok jsem sypala jeden článek za druhým. Ovšem mám plno věcí, které mám naplánované. Plno výletů, fotek a knížek!
Když celou Českou republiku zasáhla během pár hodin sněhová bouře. Hned jsem věděla, co budu dělat. Mrazivou zimu nemám ráda, ale ten pohled i přes tu zimu stojí za to. Byl to neskutečně krásný pohled na ty zasněžené stromy.
Existuje tolik věcí, které mi pomohou nakročit do nového dne. Říkám, že bez těchto věcích bych nepřežila, ale na druhou stranu jsou to trochu zbytečnosti, které člověk nepotřebuje. Potřebuji je pro ten svůj klidný pocit vědět, že tu jsou, i když ta věc není jinak k užitku. Jde jen o ten skvělý pocit.
Každý vnímá lásku nějak jinak. Každý má představu o lásce na celý život jinou. Podle mě je to hlavně o respektu k tomu druhému. Nebo to vnímám jinak? Že bych slovo „láska“ pochopila špatně? Copak může být člověk zamiloaný do jedné osoby celý život? Nikdy mi to nepřišlo reálné, ani láska na první pohled. Možná nejsem velký romantik jako ostatní.
Zamilovaná jsem byla. Dokonce několikrát. Vždy mi bušilo srdce, až jsem mysela, že mi vyskočí z hrudi, tváře mi zčervenali nebo jsem měla takový pocit. A to jen pokaždé, když jsem viděla danou osobu. NIkdy to nebyla láska na první pohled. Pokud nepočítám svého pejska. ♥
I když moje daší lásky na první pohled mají podobu kabelek a bot na podpatku. Co se týče oblečení, tak si vybírám vždy velmi dlouho. Líbí se mi pár kousků oblečení jako pár kluků, pak přemýšlím k čemu by se mi to oblečení hodilo, až si vyberu ten nejlepší kousek. Na druhou sranu moje zamilovanost skončila stejně rychle jako začala, do třech měsíců jsem byla opět sama.
Jak vidím lásku já?
Jak jsem psala na začátku. Je to o respektu, úctě a toleranci. V dnešní době se nějaký pár pohádá a hned se rozchází. Je pravda, že nejsem vhodný příklad, co se týče vztahů. Na mou obranu musím říct, že to byli blbci. Neříkám to jako každá holka, ale ani s jedným bych nevydržela. Nepasovali jsme spolu. Možná nepasují k nikomu, proto jsou stále sami jako já. Jejich chování jsem tolerovala hodně dlouho, i přesto že jsem byla zamilovaná. Byla jsem znuděná, až jimi trochu znechucená.
Beru to tak, že každý se pohádá. Pohádáme se s rodiči, také od nich neodcházíme (možná proto, že nemáme peníze?). Pohádala jsem se s kamarádkami a stále se s nimi bavím. Přátelím se s nimi, protože si rozumíme, máme něco společného. Není to samé jako vztah? Váš partner by měl být nejlepším přítelem, který vás podpoří. Proto by jste měli tolerovat špinavé ponožky na zemi, i když se naštvete, pohádáte, pak se spolu nebavíte, ale nakonec bez sebe nevydržíte, protože je to nejlepší přítel, který vám rozumí a chápe vás lépe než vy sami sobe.
Proč dnešní vztahy tak rychle krachují? Podle starších lidí, s kterými se o tom bavím, dnes mi mladí prý někam spěcháme. Vrhneme se o vztahu po hlavě (jako já), uděláme si dítě, ani nemáme čas partnera poznat. Když ho poznáme, tak zjistíme jaký je, jak je nevyhovující. Tím spěcháním myslí i to, že se do pořízení dětí vrháme brzo. Je mi dvacet a mám tolik kamarádek v mém věku, které díte mají nebo ho čekají. Dříve také měli kolem dvaceti děti, ale byla to jiná doba, hlavně co se týče práce. Když jste dokončili učiliště nebo střední školu, měli jste smlouvu a hned měli práci jistou. Dnes tomu tak není. Právě nejčastějšími hádkami jsou finance, na čem mnoho vztahů krachuje.
Taky ještě nejsme na něco takového připraveni. Nejsme ještě vyspělí. Alespoň většina z nás. Je mi dvacet let, ani si pořádně nevydělám peníze jako kamarádky, představa že bych měla živit díte. Jsme ráda, že uživím sebe, mám se jak dostat do práce.
Až jednou budu zakládat rodinu, chci něco zažít, mít na to peníze, protože nechci být zadlužená, nechci aby mi hrozila exekuce s dítětem na krku. Chci nějak to dítě zajistit. Uživit ho, kdyby chodilo i na vysoko školu. Do třiceti bych si mohla našetřit ne?
Když se řekne energie, první co si vybavím je energie v lidech. Moje energie. Následně si vybavím energii kolem nás.
Přemýšlím, jak si udržet energii po celý den. Jak je možné, že jsem plná energie jen ráno a večer jsem tak vyčerpaná? Někdy si přijdu celý den úplně vyšťavená. Přejetá parním válcem. Úplně bez energie.
Pro každého člověka energie znamená něco jiného, každý i pod tímto slovem si vybaví něco jiného. Světlo zářící kolem nás. Ale všem je jasné, že bez energie by se těžko žilo, podle toho jakou energii si vybavíme. Dříve lidé ve starověku přežili bez energie tak jinak bez elektřiny plynu, dnes? Bez té energie bych nenapsala tento článek, pravděpodobně vstávala někdy kolem oběda, protože bych si nemohla nastavit budík. Jak bychom to přežili, kdybychom o to najednou přišli? Stačilo mi to jeden den a nemohli jsme se ani najíst. Byla zima, nemohli jsme si uvařit oběd. Kdyb bylo léto, tak bychom si ugrilovali, opekli jídlo, ale v zimě bez elektřiny jen tak někdo nepřežije. Ani já ne. Jak se vždy říká, přežije nejsilnější, v tomhle přpaě ten nejchytřejší.
