Krásná krajina. Klid. Všude okolo lesy. Téměř nedotčená příroda. Všude okolo jsou slyšet zvuky zvířat. Plno cvrčků. Nikdy jsem jich tolik pohromadě neslyšela. Jedním slovem nádhera.
Archivy kategorií: My Day
Ze dne 11.1. Sama v Praze
Den bez sociálních sítích
Dne 24.1. jsem se rozhodla vypnout sociální sítě a neobjevit se na těch. Rozhodla jsem se poté, co jsem shlédla dokument Sociální dilema. Dost mě šokovalo, když jsem se podívala do nastavení. Hrůza děs. Když se nudím, zapnu Instagram a projíždím fotky cizím lidem. Přitom mi to nic nedá. Nedává mi to žádnou inspiraci.
Vzpomínkové video na miláčka ❤
Naše tradice na Vánoce
Vánoce jsou za námi, ale já mám stále trochu tu vánoční náladu. Adventní věnec mám stále vystavený a nechce se mi ho dát pryč. Světýlka stále v okně, dvě těžítka mi stále zdobí komodu a po celý rok nezmizí. Přitom den před Vánoci jsem ještě tu vánoční náladu neměla a ani mi nepřišlo, že nějakéPokračovat ve čtení „Naše tradice na Vánoce“
Víkend na Moravě
Na Moravě jsem poprvé byla před několika lety. Nezapomenu na zámek Lednice. Před dvěma lety jsem na Moravě byla opět se svojí rodinou. Jelikož nepiji, tak jsem na žádné degustaci nebyla. Ale ochutnala jsem jakýsi Hybernal. Bíle víno, které vonělo, spíše smrdělo jako kočičinec. Omlouvám se všem kočičkám.
Moje největší přání se stalo skutečností
O koronu jsem přišla o práci, poté ji sháněla několik měsíců. Přesněji půl roku. Od Října do včerejšího dne. Sice jsem cca čtyři roky po škole, ale půl roku na živnost, dva roky za kasou a půl roku v kanceláři není žádná praxe. Všude ji požadovali. Já člověk s epilepsií jsem měla o to většíPokračovat ve čtení „Moje největší přání se stalo skutečností“
Jak jsem potkala epilepsii
Jednou jedna spolužačka dostala epileptický záchvat. Bylo to na střední škole. Až do té doby jsem nic o epilepsii nevěděla. Nebyla jsem u toho, když dostala záchvat, jen jsem to syšela od lidí, co s ní byli. Když jsem se ptala učitele, co to vlastně ta epilepsie je, vysvětlil mi jen jak vypadá záchvat. NikdyPokračovat ve čtení „Jak jsem potkala epilepsii“
Život v karanténě
Jak moc pro Vás bylo omezující být v karanténě? Pro mě? Žádná změna. Ale plno lidí mě motivovalo. Snad kažý sportoval. Všichni mají být doma, jen v nejnutnějším případě jít ven. Plno lidí to pochopilo tak nějak jinak. Hurá ven! Hurá popíjet venku na cyklostezkách, kam policajti nejezdí. Na jednu lavičku se nás nacpe šestPokračovat ve čtení „Život v karanténě“
Jednou? Ne dvakrát na Djerbu!
Do žádné jiné země jsem se tolik nezamilovala jako do Tunisu. Nejkrásnější dovolená jakou jsem měla. Zážitek na celý život. Niky nezapomenu.