Den bez sociálních sítích

Dne 24.1. jsem se rozhodla vypnout sociální sítě a neobjevit se na těch. Rozhodla jsem se poté, co jsem shlédla dokument Sociální dilema. Dost mě šokovalo, když jsem se podívala do nastavení. Hrůza děs. Když se nudím, zapnu Instagram a projíždím fotky cizím lidem. Přitom mi to nic nedá. Nedává mi to žádnou inspiraci.

Naše tradice na Vánoce

Vánoce jsou za námi, ale já mám stále trochu tu vánoční náladu. Adventní věnec mám stále vystavený a nechce se mi ho dát pryč. Světýlka stále v okně, dvě těžítka mi stále zdobí komodu a po celý rok nezmizí. Přitom den před Vánoci jsem ještě tu vánoční náladu neměla a ani mi nepřišlo, že nějakéPokračovat ve čtení „Naše tradice na Vánoce“

Mé nové já

Je to tak dva měsíce a týden, co jsem nevydala článek, co jsem přestala být aktivní na sociálních sítítch. Ani o prázdninách jsem moc nepsala, ale při mém posledním článku jsem se při zveřejněné trochu zamyslela. Moc zážitků nemám, ale mám plno krásných jiných vzpomínek z léta, která si budu navždy pamatovat. Také jsem sePokračovat ve čtení „Mé nové já“

Promeškala jsem to…opět

Venku je tak ošklivo. Zase prší a přitom přemýšlím, že jsem si vlastně to léto nijak neužila, alespoň podle mých představ. Tolik jsem toho chtěla udělat a promeškala jsem to. Tak si řeknu zase příští rok? Snad něco stihnu ještě na podzim. Promeškala jsem to… Opět. Nechci promeškat zbytek svého života, opravdu ne. Své maléPokračovat ve čtení „Promeškala jsem to…opět“

Knižní série Smrtka

První dvě knihy jsem četla ani nepamatuji. První díl jsem četla tak před čtyřmi lety? Vzala jsem si ji na dovolenou, když jsme letěli do Egypta. Sci-fi filmy mi nevadí, ale knížky stejného žánru nesnesu. Nevím proč, ale spíše toužím po nějaké akci. Detektivky a thrillery to je pro mě. Ale tyto knihy mě velicePokračovat ve čtení „Knižní série Smrtka“

Víkend na Moravě

Na Moravě jsem poprvé byla před několika lety. Nezapomenu na zámek Lednice. Před dvěma lety jsem na Moravě byla opět se svojí rodinou. Jelikož nepiji, tak jsem na žádné degustaci nebyla. Ale ochutnala jsem jakýsi Hybernal. Bíle víno, které vonělo, spíše smrdělo jako kočičinec. Omlouvám se všem kočičkám.

Naprosto klidný spánek

Taky se vám stává, že se probouzíte v noci? I několikrát za noc? Nemůžete usnout? Hodinu zíráte do stropu. Vaše myšlenky Vám výří v hlavě. Vzpomenete si i na takové věci, na které byste raději ani nemysleli. Začnete vzpomínat na své příbuzné. Někdy se smějete jindy téměř brečíte. Ale vy chcete spát klidně jako miminko.

Moje největší přání se stalo skutečností

O koronu jsem přišla o práci, poté ji sháněla několik měsíců. Přesněji půl roku. Od Října do včerejšího dne. Sice jsem cca čtyři roky po škole, ale půl roku na živnost, dva roky za kasou a půl roku v kanceláři není žádná praxe. Všude ji požadovali. Já člověk s epilepsií jsem měla o to většíPokračovat ve čtení „Moje největší přání se stalo skutečností“

Zoo Plasy

Návštěva zoo je mým 46. přáním z mých 101. Na dalších přáních stále pracuji. Zoo jsem navštívila spolu s mojí mamkou, babičkou, tetami a bratrancem. Je to malá, ale krásná zoo. Můžete zde hrát i golf. Podpořit zoo alespoň vstupem je skvělá věc. Mimochodem jsem si prohlédla tabuli, která zvířátka stále nejsou adoptovaná. V tétoPokračovat ve čtení „Zoo Plasy“