Třetí den. Modrava. Viděla jsem jen pár dílů seriálu Modrava. Krajinu na fotografiích jsem si nikdy nevyhledávala. Říkali mi, jak moc se mi tam bude líbit. Věděla jsem, co mě asi tak čeká. Sama příroda, ale netušila jsem, že mě to vezme až tolik.
Taková malá vesnička. Tam by se mi líbilo žít. Takový život by se mi líbil. Celou cestu jsme šli lesem opět.
Nejdříve jsme se svezli autobusem na Kvildu a odtud pěšky přes Filipovu huť až na Modravu. Chodit do kopce a z kopce se mi velmi líbilo. Představovala jsem si jaké by to bylo po práci se jít projít do lesa na hodinku nebo dvě. O víkendu na celý den vyjít na procházku. Prostě paráda. Sen.
Z dálky už jsem viděla Modravu. Těšila jsem se, až uvidím
Ačkoliv bylo velmi horko, voda v řece byla studená. Když jsem tam stála nějakou dobu, tak to bylo velmi příjemné, jak jsem měla horká chodidla z dlouhých procházek. Když jsem vylezla z řeky a stála holýma nohama na trávníku. To bylo úžasný. Moje chodidla najedou byla lehká, neboleli mě už. I když červený jsem je měla stále.
Prošla jsem si celou vesnici. Dokonce jsem si dala k obědu polévku. Koupila si samozřejmě pamětní minci. Už mám na mince větší kufřík. Větší už nevyrábí, alespoň jsem větší nenašla. A také jsem zašla do obchodu, kde dělají věci ze dřeva. Hračky, měchačky, dřevěné káči, hračky nebo třeba i dřeváky. Já jsem si koupila zápisník dřevěný. Nutně jsem ho potřebovala. Měla jsem nutkání si vše zapisovat, kudy jsme šli. Nevím jak se to podařilo, ale nic na psaní jsem si s sebou nezabalila.
Jelikož jsem věděla, že pojedeme zpět autobusem, tak jsem si dovolila toho koupit více. Na informacích jsme si chtěla koupit knihu o Šumavě, ale nevěděla jsem kterou. Pokud máte někdo nějaký tip na knihu, co se týká Šumavi budu za ně ráda. Ušli jsme za den jen sedmnáct kilometr, tak jsme nechali odpočívat nohy na zastávce, který nás odvezl do obce Srní, kde hned byli ubytovaní. Přeci jen, když nejste zvyklí chodit pravidelně na delší procházky, tak vás nohy nebo spíše chodidla začnou bolet.
Z Modravy jsem byla naprosto unešená, ale to jsem netušila, jak moc nadšená budu z dalšího dne.
iambarbaras.com 