Holka od Big Benu

Můj černobílý svět. Tak se jmenuje stále nevydaná kniha od vydavatelství pointa.cz, kterou napsala od Kristýna Burgerová. Abych byla upřímná, nikdy se mi knihy od českého spisovatele nečetly dobře. Možná je to jménem nebo spíše až nudným příběhem. Jednou jsem četla od Lenky Lanczové Střípky mých lásek. O Anorexii. Tento problém mi byl velmi blízký. Příběh se mi docela líbil.

Jediný český sposovatel/ka je Alena Morštajnová. Nejoblíbenější spisovatelka, od které jsem přečetla všechny knihy, až na tu dětskou. Zkoušela jsem i jiné české spisovatele, ale nevím, prostě mi nesedli, možná mi více sednou čeští překladatelé. Ovšem nedávno jsem dostala email, právě od Kristýny Burgerové, kterou sleduji na instagramu, že vydává knihu. Chtěla pomoci s propagací. Dokonce mi poslala pár kapitol. Další česká spisovatelka/blogerka, která mi sedla. Ano je blogerka. Píše pravidelně na iDnes, ne jako já.

---

,,Dvoutýdenní depozit jsem probydlela tak, že jsem zůstala měsíc a dva týdny bez placení nájmu s tím, že zaplatím později, že zrovna nemám. Stejně později, jako pan majitel sliboval, že přiveze postel a zapojí internet! Odměna za mou pomstychtivost přišla záhy. Kudr mě zařadil na černou listinu nespolehlivých a proradných Čechů v Londýně, a tak někde po internetu koluje mé zločinecké jméno.“ (Kapitola 2)

,,Indka byla mrzutá, stará a nepříjemná baba s chlupatou pradavicí na nose. Chtěla potvrzení o adrese, pracovní smlouvu, NINko a doklad totožnosti. Práci, tudíž ani pracovní smlouvu jsme neměla, ale jako vždy a všude, když je nejhůř, pomohl strýček Google. Stáhla jsem si smlouvu někoho jiného a v programu malování jsem jen pozměnila jméno a datum. Byla jsem na svůj hackerský kousek vážně pyšná. Indka byla spokojená, že je vše podle předpisů a já byla spokojená, že mám účet. Teda vlastně dva účty.“ (Kapitola 3)

„Kristýna… .!”, podávala jsem ruku drobné černovlásce a snažila se koutky udržet aspoň ve vodorovné poloze, když ne už zrovna v přátelském úsměvu. „My už jsme se potkaly, dávala jsem ti heslo na wifinu.!” „Ježiš promiň, jsem tě nepoznala. Ráno si nebyla namalovaná!” myslím, že to byla ta chvíle, když se černovláska rozhodla, že kamarádky nebudeme a mně došlo, že má proměna z vrčícího pitbula na přítulnou čivavu bude trvat trošku déle. (Kapitola 4)

Hned první den v práci jsem také byla zákazníkem obviněna z krádeže. Původně jsem si myslela, že jsem jen špatně vrátila drobné, protože pence mně stále dělaly problémy, ale on narážel na fakt, že jsem mu natočila pivo s pěnou. (kapitola 6)

Je to příběh slečny, která se rozhodne odjet do Anglie, Londýna. Ovšem zjistí, že představa a realita je jiná než očekávala. Kdo nikdy nesnil odjet do ciziny a zažít nějaké to dobrodružství? Já ano, několikrát a stále o tom přemýšlím. Jen moje zbabělost mi to nedovolí. Teď uvažuji o studiu na vysoké škole někde v cizině, momentálně se nabízí Dánsko. Já Londýn miluji, dvakrát jsem tam byla. Školství mají lepší než my, sle žít bych tam nechtěla. Moc velké město, moc špinavé.

Co dělá tuto knihu zjímavou? Vtipné zážitky, které se opravdu stali. Není to žádná červená knihovna, ale opravdová realita, která vám ukáže jak jsou začátky těžké. Hlavně nemůžete jen snít, ale konat. Ano, já mám co říkat.

Bohužel tato kniha nevyjde bez podpory, a tak moc bych si ji ráda přečetla celou! Možná i někomu darovala. Už i vím komu by se líbila. Já přispěla a knihu koupila v předprodeji. Ovšem pokud se peníze nevyberou, tak kniha bohužel nevyjde, sice se peníze vrátí zpět na účet, ale raději bych si tu knihu přečetla než, aby se mi vrátili peníze.

Knihu můžete podpořit zde.

Jen se podívejte na tu krásnou obálku!